|
 TIS - Nezávislé sdružení přátel přírody -
můžeme bez váhání označit za mateřskou organizaci Hucul Clubu. Jak uvádíme na stánkách o záchraně plemene huculského koně, hlavní úlohu bezprostředně před založením Hucul Clubu i při jeho založení sehráli právě členové TISu. Práce takto započatá již před více než 35 lety přetrvala i desetileté přerušení činnosti TISu v období “normalizace” a pokračuje dodnes.
Zde uvádíme alespoň stručný přehled o ostatní činnosti TISu:
TIS je nejstarší nevládní ekologická organizace v ČR. Byl založen v roce 1958 jako Sbor ochrany přírody Společnosti Národního muzea na podnět O. Leiského.
Ve své činnosti vychází z ideálů A. Schweitzera, E.T. Setona, M. Tyrše, T.G. Masaryka a A.B. Svojsíka. Rozvíjí moderní přístup k životu s dobrým a poučeným vztahem k přírodě - biosofii. Vůdčí myšlenky tohoto přístupu shrnuje Velký Zákon, původně určený zejména pro nejmladší členy TISu.
Úspěšně vyřešil více než 30 celostátních ekologických výzkumných úkolů.
Položil odborné základy ke zřízení několika chráněných území doma i v zahraničí, např. CHKO Šumava, Národní park Tassili n'Ajjer na střední Sahaře atd...
Jeho krasová sekce provedla průzkum a dokumentaci čs. jeskyň a propastí.
Jako první varoval veřejnost v rozhlase před nebezpečím pesticidů (Mlčící jaro 1966).
Zorganizoval celostátní akce jako 1. duben - Den ptactva, Stromy republiky, Dny ochrany přírody (dnes často uváděné jako Den Země).
Uspořádal tři ročníky Festivalu přírodovědných filmů a tři reprezentační výstavy (Ochrana ptactva, Naše příroda ve fotografii a Ochrana životního prostředí) na něž úspěšně navázala dnešní přehlídka ekologických filmů Ekofilm.
Uspořádal dvouleté školení Stráže přírody a krajiny a přes 100 letních ekologických táborů.
Zorganizoval 16 výzkumných přírodovědných expedic do různých světadílů, přes 200 autokarových exkurzí do přírodních rezervací a za přírodními zajímavostmi v Čechách, na Moravě, na Slovensku i v okolních zemích a desítky dalších ekologických exkurzí. Významný podíl na organizování těchto akcí měla Ústřední exkurzní skupina SOP.
Zachránil před likvidací malou vodní elektrárnu v Jeseníkách, která je dnes technickou památkou, a ujal se jejího provozování.
V letech 1979 - 1989 byl TIS z ideologických důvodů úředně zlikvidován.
Uskutečnil 4 celostátní a 1 mezinárodní konferenci, z toho 2 zdravotnické, které jsou zásluhou někdejší Zdravotnické sekce a nynějšího Ekologicko-zdravotnického kolegia
Uspořádal stovky odborných přednášek a besed, naposledy např. v cyklu Nové Milénium. První beseda Milénia se uskutečnila v prosinci 1989 v Malostranské besedě v Praze,
Zakladatel TISu 90ti letý
 Ve čtvrtek 19.11. 2015 oslavil své životní jubileum 90-ti let zakladatel Hucul clubu a jeho mateřské organizace TIS, Otakar Leiský, mnohými z nás přátelsky oslovovaný Ralf. Ralf je průkopníkem ekologické výchovy, záchrany huculského koně a hipoterapie nejen v tehdejším Československu a díky jeho celoživotnímu úsilí, které nepřestává ani v současnosti (o maličko víc si o tom můžete přečíst v úvodní zdravici z oslavy zde), se můžete i dnes nejen u nás na farmě setkat s tak úžasnými koníky, jako jsou huculové. Do devatesátky vkročil jako vždy pln elánu a v jeho věku obdivuhodné energie.
Vlajky na půl žerdi!
Jubilejní rok 2013, kdy TIS dosáhl věku 55 let, zasáhl do jeho členských řad trochu nešťastně, snad aby nám připomněl že čas běží pro všechny stejně, i když pro některé pravověrné ochranáře poněkud pomaleji. A, bohužel, ani to neplatí bez vyjímky!
Hned na začátku loňského roku v lednu se s námi rozloučil Jiří Antoš (ve věku 79 let), člen Tisu od samého vzniku organizace (1958) a jeden z prvních vyznamenaných čestným diplomem za zásluhy. Tehdy ještě se Tis oficiálně jmenoval Sbor ochrany přírody Společnosti Národního musea v Praze, neboť existence samostatného ekologického sdružení nebyla v minulém režimu možná. Zelená vlajka se zlatým hvězdným křížem a pruhem stejně jako znak se snítkou tisu, proslulé heslo „Poznej a chraň“ i slib mladých Stopařů, znělka a stejnokroj se však při neveřejných akcích Tisu používal běžně. Státní bezpečnost měla tehdy jiné starosti, než zabývat se symbolikou dobrovolných ochranářů přírody.
Když v r. 1968 vstoupila do naší republiky vojska Varšavské smlouvy, připravoval Tis právě celostátní akci výsadby stromů k oslavě 50. výročí vzniku Československé republiky (1918). Po invazi se vše muselo honem měnit, z akce „Stromy svobody“ se na poslední chvíli staly „Stromy republiky“ a celostátní oslavy se musely utlumit, aby důstojný průběh výsadby nezpůsobil protesty cizím vpádem rozjitřeného obyvatelstva. Řada již zasazených stromů musela být dokonce v noci tajně vykopána a zničena.
Ústřední Strom republiky slavnostně vysazený členy Tisu v Praze na Petříně sice persekuci přežil, neboť ho ochránili nejen ochranáři, ale i profesionální zahradníci hlavního města, ale pamětní bronzová deska na pískovcovém podstavci musela být jednou za úsvitu tajně odstraněna. A pro jistotu byla později vyslána ještě jakási četa ze Socialistického svazu mládeže, která cílevědomě zlomila korunu vysazeného stromu a hodila ji do vzdáleného křoví. Ústřední orgány Tisu se o všem tom dění záhy dozvěděly, Stopaři vypátrali i ulomenou korunu, ale vrátit ji živou do původní funkce se jim přes všechno úsilí už nepodařilo.
A tu Jiří Antoš přivedl jednoho z nejlepších specialistů na štěpování stromů z proslulé Mělnické zahradnické školy (jejímž byl J. Antoš absolventem), aby se pokusil zachránit, co se dá. Bylo však už pozdě. Štěp zpevněný voskem a lýkem se neujal a slavnostně vysazený Strom republiky pak dva roky trčel ze země jako zlomené vidle, bez jediného lístečku. Ochranáři i zahradníci se však zmrzačeného stromu už ani nedotkli, nechávali ho živořit jako protest proti současnému stavu republiky.
Příroda se však nakonec ubránila sama. Na holém kmínku se po dvou letech objevily první listy – ještě dost neduživé – a dnes se k nebi vypíná mohutná a nádherná, 55 roků stará lípa s obvodem kmene 240 cm a výškou přes 16 metrů, na níž nikdo nepozná, jak krutý osud ji v mládí potkal.
Když o deset let později začaly politické kruhy v rámci normalizace koketovat s ochranou přírody, rozhodly se Tis – tehdy už legalizovaný – nahradit novou, poslušnější organizací. A vybraly Jiřího Antoše jako budoucího tajemníka zakládané organizace, k čemuž přispělo i to, že byl odborným pracovníkem Státní ochrany přírody a tudíž osobou na státu závislou. Jiří byl z toho nešťastný a proto ihned přišel na poradu do ústředí Tisu. Po delší soukromé rozmluvě s vedoucím představitelem Tisu (který měl v té době už přes 16500 registrovaných členů) se našla cesta k vzájemné koexistenci obou organizací a zabránilo se nevhodným projevům nevůle, které by nakonec ublížily hlavně základním ideám ochrany přírody. Později byl však Tis přeci jen zlikvidován (alespoň na papíře) a na plných deset let oficiálně zmizel v Zeleném disentu. Na to už Jiří Antoš neměl vliv a vztah k němu zůstal proto trvale přátelský, neboť se v těžké chvíli zachoval korektně a nepřipustil žádné osobní žabomyší vojny, v našich podmínkách tak obvyklé. Ale byly to věru zvláštní časy, které s demokracií neměly nic společného.
Po Jiřím Antošovi odešla v roce 2013 z členských řad Tisu paní Charlotta Rubíková, a to přesně v den letního slunovratu 21. června, 6 týdnů po svých 80tých narozeninách. Paní Rubíková byla velkou organizační oporou celého sdružení a také poslední vedoucí Ekoturistické sekce, vyznamenaná nejvyšší poctou Tisu - zlatou medailí za zásluhy. O této smutné zprávě byla již zmínka v minulých Zprávách Tisu.
 Na konci loňského roku nás zcela nečekaně zastihla zpráva o překvapivém úmrtí Prof. RNDr Martina Braniše, CSc, jednoho z vynikajících Stopařů někdejší mladší generace. Poměrně rychlý průběh zákeřné nemoci ukončil jeho život v pouhých 61 letech, uprostřed činorodé práce na Přírodovědecké fakultě UK v Praze i v kruhu věrných přátel. Mnoho úkolů zůstalo nedokončeno, mnoho studentů opuštěno a nikdy už také neuslyšíme Martinův milý hlas s doprovodem jeho kytary v hudební skupině „Pozdní sběr“, která řadu let přináší radost a vzruch téměř do všech slavnostních akcí Tisu.
 Doslova šokovala celý Tis i široký okruh veřejnosti zpráva, že dne 25. listopadu, rovněž nečekaně, zemřel ve věku 54 let bývalý Stopař, skaut a v současnosti dlouholetý starosta královského města Slaný RNDr Ivo Rubík, syn jednoho ze zakládajících členů Tisu Ing. Otakara Rubíka a paní Charlotty Rubíkové. Ivo byl už od dětství vychováván v stopařských zásadách Tisu, z něhož jeho
 rodiče čerpali i inspiraci ke křestnímu jménu syna (starogermánské slovo „iwa“ znamená tis nebo tisový luk, a proto tedy Ivo). Ivo se později naučil zpaměti i Velký zákon a měl ho provždy ve velké úctě. Snad mu tyto myšlenky pomáhaly i v nelehké práci komunální, neboť město Slaný se za jeho vedení zdárně rozvíjelo. Občané ho měli rádi a respektovali ho. I na pohřbu se sešlo tolik smutečních hostů, že se nevešli do rozlehlých prostor kláštera a pod širým nebem oddaně čekali na okamžik, až šestice skautů v krojích vynese rakev s ostatky k poslední cestě. Prazvláštní skutečností bylo, že RNDr Ivo Rubík byl starostou města Slaný na den přesně 15 let (25.11.1998 – 25.11.2013).
V jeho osobnosti ztrácí česká přírodověda také odborně vzdělaného parazitologa, který byl zván jako konzultant k těžším případům malárie a jiných méně obvyklých přenosných chorob.
Ještě jedna zvláštnost provázela velkou část zájmů Ivo Rubíka. Měl rád koně, a to zejména koně huculské, jejichž záchrany se od svého mládí účastnil. Pásl huculské stádo Tisu v Jeseníkách, pomáhal při rekonstrukci hřebčína Hucul Clubu na Zmrzlíku a v roce 2010 se jako starosta města zasadil o osazení pamětní desky významného českého hipologa Prof.MUDr Františka Bílka, DrSc na náměstí ve Slaném, na domě, kde se velký milovník huculských koní a dlouholetý člen Tisu narodil.
Sbohem přátelé, budete nám všem moc chybět!
Ohlédnutí
Ústřední exkurzní skupina TISu uspořádala 7.11.2011 v Křesťanské Kavárně v Praze 2 na náměstí Míru vzpomínkovou schůzku účastníků zahraničních exkurzí skupiny v letech 1960 – 2011. Sešlo se asi 20 členů proslulých exkurzí TISu ( a předchozího Sboru ochrany přírody Společnosti Národního muzea v Praze) do nejrůznějších končin světa, např. bývalé NDR, Rumunska, býv. SSSR, Mongolska, Číny, Řecka, býv. Jugoslávie, Blízkého Východu, Afriky, Skandinávie, USA, Kanady, Mexika, Turecka, Francie, Švýcarska, Itálie a dalších zemí. Atmosféra setkání byla velmi srdečná, předsedal bývalý vedoucí Ústřední exkurzní skupiny TISu Univ. prof. MUDr. RNDr. Josef Buchberger, PhD.
 Dne 22. listopadu 2011 zemřela v Praze tiše ve věku 87 let RNDr. Milada Leiská, emeritní zoolog státní ochrany přírody ČR a jedna ze zakládajících členek TISu. Narodila se sice v Nučicích, ale celý svůj bohatý život prožila v Praze. Za protektorátu prošla tzv. totálním nasazením ve zbrojním průmyslu, po světové válce vystudovala přírodní vědy. Disertační práci výborné úrovně zpracovala na téma „Paraziti drůbeže“, ale záhy přešla na terénní činnost ve Státní ochraně přírody, speciálně v oboru zoologie a krajinné ekologie. Právě jí vděčí česká ochrana přírody za zřízení mnoha přírodních rezervací, často dokumentovaných výbornými fotografiemi. Stejně tak se angažovala v dobrovolné ochraně přírody a to i v oboru tehdy začínající osvěty. Napsala jednu z prvních učebnic „Ochrana ptactva“ a nakreslila tabulky našich dravců. Byla a také autorkou naučné brožury o přírodě Křivoklátska. Angažovala se výrazně i ve výchově mladých přírodovědců. Svoje vzdělání doplnila cestami do Francie, Belgie, Itálie, býv. NDR, býv. SSSR, Číny, Mongolska, na Saharu, do USA, do Rumunska, Bulharska atd. Svého syna Ing. Leandra Leiského vychovala v duchu lásky k přírodě, takže celý svůj dosavadní život věnoval (spolu se svým otcem) záchraně vymírajícího huculského koně. Málo se ví, že Dr. M. Leiská byla také nadanou kreslířkou a vynikající recitátorkou. Bude nám všem chybět.
V roce 2012 vzpomeneme:
150 let Sokola. 16. února 1862 vznikl z iniciativy Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera Sokol. Pod názvem Tělocvičná jednota pražská zahájil činnost 5. března téhož roku. Sokol je spojen se vznikem a dalšími osudy našeho státu. Byl čtyřikrát zakázán nebo ve svojí činnosti omezen válkami a totalitními režimy. Přežil v zahraničí, v komunitách krajanů ve všech kontinentech světa. V roce 1990 byl Sokol znovuobnoven. Navázal na programové tradice, spojené s výchovným ovlivňováním člověka odpovědného za sebe, za obec, za demokratický stát.
26. července letošního roku proběhne slavnostní zahájení XXX. letních olympijských her, které se konají v Londýně a potrvají až do 12. srpna.
Před 75 lety se narodila v Praze na Smíchově Marie Jana Korbelová, dnes známá jako Madeleine Albrightová, která se jako první ministryně zahraničních věcí USA zasloužila o obnovení demokracie v našem státu. Během první Clintonovy administrativy působila jako velvyslankyně USA při OSN. Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku.
35 let od založení Charty 77
70 let od vypálení obce Lidice, osady Ležáky a tzv. heydrichiády.
V oblasti dobrodružné literatury pro mládež si připomínáme jubilea autorů, jejichž dílo se vztahovalo k přírodě.:
70 let od úmrtí Otakara Batličky (12. března 1895 Praha – 13. února 1942 koncentrační tábor Mauthausen) a
100 let od úmrtí a 170 let od narození Karla Maye.
V roce 2010 připomínáme:
125 let narození prof Františka Bílka
111 let narození Ing Bohumila Tichoty
100 let narození paní Joy Adamsonové
85 let narození zakladatele TISu a Hucul Clubu, Otakara Leiského
V roce 2009 si TIS připomenul:
50. výročí zahájení celostátní ochranyptactva v akci 1. DUBEN - DEN PTACTVA (1959)
45. výročí První poválečné přehlídky přírodovědných snímků v Národnímmuzeu v Praze (1964)
35. výročí dokončení rozsáhlého ochranářskéhoprůzkumu ložisek uranu v Hamru u ČeskéLípy 1974)
30. výročí úřední likvidace TISu - Svazu pro ochranu přírody a krajiny (1979)
25. výročí dálkové jízdy členů Hucul Clubu u příležitosti 40. jubilea Slovenského národního povstání (BanskáBystrica - Praha, pod záštitou TJ Aster) (1984)
20. výročí vítězného boje za svobodu a demokracii v ČSR a úřední obnovení TISu (1989)
|
